STEM3 v Mariboru

Lišejníky indikují kvalitu ovzduší

Hlavním důvodem naší návštěvy Mariboru bylo provedení hydrologických měření a zkoumání lišejníků na stromech. S pomocí naměřených dat budeme následně porovnávat čistotu vody a vzduchu v partnerských městech.

K měření čistoty ovzduší pomocí lišejníků využíváme metodu SI. Tato metoda spočívá ve vyhodnocování 2 kategorií (typ stélek a pokryv kmene lišejníky) ve 3 výškách stromů. Výsledkem je jedna číselná hodnota, která popisuje stupeň znečištění ovzduší.

Dále se zajímáme o čistotu a vlastnosti vody. Na hydrologická měření využíváme dvě pomůcky – Vernier LabQuest 2 a analytický kufřík VISOCOLOR SCHOOL. Vernier Labquest 2 je přístroj se senzory, které měří například teplotu, pH, vodivost, amonné kationty a dusičnany. Jeho používání je snadné a když máme přístroj kalibrovaný, tak jsou naměřená data přesnější než u analytického kufříků. Přesto mě práce s kufříkem baví víc než s Vernierem, protože voda při reakci s činidlem mění barvu. Pomocí kufříku měříme tvrdost vody, pH, amonné kationty, fosfáty, dusičnany a dusitany. 

Vodu jsme měřili na stejných místech jako lišejníky. V Pohorje v lokalitě Lovrenška jezera, kde se nachází několik jezer a v řece Drávě. Ani na jednom místě nebyla voda znečištěná. Jediné, co mě překvapilo, byla tvrdost vody v Drávě. Z Českých Budějovic jsem zvyklá na měkkou vodu.

Sabina Fraňková, sexta

Na návštěvě velké školy

Během programu, který si naši Slovinští přátelé připravili, jsme také měli možnost navštívit jejich školu. Je prý jednou z nejkrásnějších budov v Mariboru, čemuž nebylo těžké uvěřit. Mají téměř o pět set studentů víc než ČAG a každá učebna je moderně vybavená. Zaujal mě měřič kvality vzduchu. Přístroj sledoval množství prachu a oxidu uhličitého v místnosti, a pokud bylo dosaženo určité výše, upozornil třídu protivným pískáním. Škola má také skvěle vybavené vědecké laboratoře, kde studenti provádějí pokusy a zkoumají své hypotézy. Přes všechny plusy, které Prva Gimnazija Maribor má, působilo na mě pohlcujícím dojmem. Musím se přiznat, že naše menší, ale za to přátelštější gymnázium, kde se všichni znají, je mi sympatičtější.

Jeden z večerů jsme sledovali divadelní představení studentů z tamější školy. Účinkující svými pohyby a výrazy vyprávěli příběh, který každý divák pochopil trochu jiným způsobem a každý si vytvořil vlastní obrázek. Využívalo se také stínových efektů spolu se zvuky, díky kterým představení získalo tajuplný nádech. Půlhodinová inscenace nás donutila ještě dalších pár hodin přemýšlet nad myšlenkou a poučením, které ze hry vyplývalo. Někteří dokonce šli toho večera spát s hledáním odpovědí na tyto otázky.

Magdalena Šímová, sexta

Výšlap na Roglu a Lovrenška jezera

Na hoře Rogla se v zimě lyžuje. Hned, co jsme vystoupili z autobusu, zasáhla nás velká zima. Naštěstí jsme si vzali teplé oblečení. Když jsme vyrazili, byla hustá mlha, ale ani ta nás nezastavila.  

V hlubokém lese, jsme se společně s přáteli Slovinci a Chorvaty pustili do měření lišejníků. V městské oblasti toho tolik určitě nenajdete. Opravdu jsme zde neměli problém najít i ty typy lišejníků, které nejsou v  Českých Budějovicích až tak obvyklé.

Náš další cíl byla Lovrenška jezera. Nacházejí se v nadmořské výšce kolem 1500 m. n. m. a můžeme zde pozorovat krásné porosty kleče. Když jsme přišli k jezerům, počasí nám zrovna nehrálo do karet, byl velký vítr a zima, ale ani to nás nezastavilo a naopak jsme to brali jako novou výzvu. Zajímavé bylo pH vody v jezerech. Naměřili jsme pH 5, voda je zde kyselá díky rašelinnému podloží.  

Po měření jsme se vydali na stezku korunami stromů Pohorje. Paní průvodkyně vždy zastavovala na místech, která byla něčím výjimečná. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavých věcí, jako například, které bobule můžete jíst jenom po tom, co zmrznou, nebo jaká zvířata jsou zde chráněna.  

Kristýna Vaňková, kvarta

Závěrem

Před odjezdem jsme si vzájemně vyměnili výsledky a připomněli jsme si zážitky z proběhlého týdne. Ve smíšených skupinách, ve kterých jsme měřili, jsme také připravovali prezentace. Každý tým se zaměřil na jiné téma či jinou část programu: památky, hydrologie, lišejníky, kultura apod. Ve skupinkách jsme se organizovali sami, podle toho, kdo jakému tématu nejvíce rozuměl. Myslím si, že prezentace se nám moc povedly, protože všichni byli kdykoliv ochotní pomoci a spolupracovat.

Ze slovinské kuchyně jsme si oblíbili tamější „štruklji“, což jsou slovinské knedlíky, které pochází z 16. století. Jedí se s různými náplněmi (tvaroh, sýr, ořechy, mák) a to jako moučník na sladko anebo naslano k masu. My jsme měli tu čest ochutnat štrukle plněné tvarohem jako přílohu k masu, což byla pro nás velmi zajímavá a exotická kombinace. Dalším důležitým poznatkem ze slovinské kuchyně je, že naše česká šunka není jejich prosciutto. Objednaly jsme si půlmetrovou prosciutto pizzu, která byla posetá „pravou“ v soli nakládanou šunkou, takže pizza celkově, ačkoliv nebyla vůbec špatná, byla o něco slanější než jsme zvyklé.

Díky tomuto projektu, jsme měli příležitost poznat novou kulturu, objevit krásná přírodní zákoutí, získat cenná data pro naši projektovou práci a seznámit se s novými zajímavými lidmi. Cesta do Mariboru v nás zanechala moc hezké vzpomínky a doufáme, že se někdy v budoucnu do této země znovu vrátíme. 

Ilona Bláhová, septima