Redaktorka zahraniční redakce České televize
Politologie a mezinárodní vztahy, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
University of Queensland, Austrálie
Universidade de Santiago de Compostela, Španělsko
Po magisterské promoci jsem nastoupila do zahraniční redakce České televize. Bez jakékoli předchozí zkušenosti z médií. Během studia jsem pracovala třeba pro Nadaci Forum 2000 nebo jako koordinátorka pro International Youth Leadership Conference – několikadenní akci pro studenty z celého světa, během které si otestují, jak funguje třeba Bezpečnostní rada OSN nebo Evropský parlament. Možnost vyzkoušet si práci v renomované redakci mě ale zaujala a rychle jsem si ji oblíbila.
Prvních pár let převážně ranních a večerních směn bylo sice náročných, pak mě ale vybrali pro ranní prezentaci zahraničního tisku před kamerou (vstávání před čtvrtou hodinou ráno jsem se tak hned nezbavila) a současný posun do redakce mezi autory reportáží do Událostí přinesl i šanci vyzkoušet si práci v terénu. Pokrývala jsem zahraniční cesty politických delegací, živě vstupovala do vysílání ze summitů Evropské unie v Bruselu nebo pařížské klimatické konference. Stále častěji jsem jezdila také do Británie, kde jsem natáčela třeba reakce na referendum o brexitu nebo připravovala reportáže během několika voleb. Pro živé vstupy si mě zvolili i na cestu do Spojených států během prezidentských voleb a následné inaugurace. Často se ale stává, že výjezdy jsou neplánované, jako třeba během útoků v Barceloně nebo Egyptě. Je to adrenalin a obrovská životní zkušenost.
Upřímně, práci před kamerou rozhodně nemám v krvi. Musela jsem popřít sama sebe, donutit se vystoupit ze své „comfort zone“. Touhu vyzkoušet něco nového a hlavně poznat svět ale v krvi mám a už ČAG mi tyto věci umožnil. První cesta do Británie, šance mluvit anglicky s rodilými mluvčími během vyučování i po něm, zoufalá snaha Jana Zahradníka probudit ve mně matematické cítění, semináře společenských věd s Janem Samohýlem… to všechno mi rozšířilo obzory. Myslím, že toho, kdo se chce v životě někam dostat, dokáže ČAG na jeho cestě postrčit kupředu. Se svobodou, kterou nabízí, ale samozřejmě stojí ruku v ruce nutnost začít odpovídat sám za sebe. A to se v terénu daleko od kolegů a editorů na Kavčích horách, kdy dvě minuty vysílání večerních Událostí závisí jen a jen na vás, hodí víc než dost.
