V Praze se 28. října 1918 nadšeně demonstrovalo a vyhlašoval se samostatný československý stát. Sdíleli však toto nadšení všichni občané nově vznikajícího státu? Jak vznik Československa proměnil vztahy mezi českou a německou komunitou?
S kvartou jsme absolvovali zážitkový workshop, který pro nás uspořádala společnost Post Bellum. Velké díky patří lektorkám, díky kterým půldenní program rychle uběhl a které dokázaly studenty natolik zaujmout, rozehřát a rozesmát, že nám nakonec bádání ve složité minulosti našeho státu nepřišlo vůbec složité a odtažité.
Na pozadí příběhu západomoravského města Slavonice se studenti pokusili porozumět problematice česko-židovsko-německých vztahů do roku 1919. Vstupovali do rolí obyvatel městečka a zažívali dilemata divokého konce války v mnohonárodnostním státě.
Několik studentek se podělilo o svou reflexi programu:
…asi mě nejvíce zaujalo, když jsme se rozdělili do skupin podle národností. Pochopila jsem, jak to muselo být těžké, prosadit např. nějaký zákon, když každý obyvatel má jiný názor. Potom mě velice pobavilo napodobování obrázků (živé obrazy) z krátkého videa o příjezdu T. G. Masaryka do Prahy.
…byla velmi poučná. Líbilo se mi, jakou formou to přednášející Eliška a Renáta pojaly… Uvědomila jsem si, že žít v té době nebylo úplně snadné…
Bavilo mě, jak to bylo formou her… a mohli jsme se vžít do té situace… Když jsme rozděleni podle národností (Češi, Němci, Židé) skládali ztracené kroniky, to mě bavilo nejvíc… živé obrazy byly nejvtipnější…
…mohli jsme se vcítit do našich postav a představit si, jaké to mohlo za války a při vzniku Československé republiky být.
…vůbec mi nepřišlo, že to trvalo čtyři hodiny… příjemné zpestření výuky.