Víte, proč Francouzi s oblibou konzumují šneky? Protože nemají rádi fast food.“ Tenhle vtip mě napadne vždycky, když se chystáme zapálit naši pec na zahradě. K tomu, abyste si upekli pár placek/rohlíků… potřebujete několik hodin topit (kromě těch, co pilně přikládají, musí někdo připravit dřevo), je třeba zadělat na těsto, nechat ho v teple vykynout a potom ho po troškách do vyhřáté a vymetené pece vkládat a vytahovat, potírat olejem s bylinkami a za pár okamžiků ho hltaví strávníci s hlasitým mlaskáním zlikvidují – slow food! Stojí to vůbec za to? Není lepší koupit si rohlík v supermarketu? Asi ne. Pokud se člověk nestane otrokem přípravy jídla a užije si tu chvíli, uvědomí si, kolik práce a času je třeba investovat do základních lidských potřeb, jídlo chutná jinak. Píšu tenhle text s velkým zpožděním, ale cítím dluh, ještě jsem dostatečně nepoděkoval všem, kdo se na našem pečení a výrobě moštu ve školním sadu podíleli. Zcela neskromně doufám, že topiče, sběrače, lisovače ale i konzumenty uvidíme i příští podzim, a možná i při jiné příležitosti. Tak tedy díky milí kolegové a studenti. Díky Anežko, Zuzko, Karolíno, Ondro, Lukáši, Evo, Štěpánko, Pavle…
