Jak vypadalo česko-německo-židovské soužití před oběma světovými válkami v pohraničí? Jaké změny doznaly tyto vztahy po vzniku samostatného Československa? Jak vypadal odsun německého obyvatelstva ze Šumavy po roce 1945 pohledem očitých svědků a jak se žilo za Železnou oponou na Šumavě po vysídlení původních obyvatel?
Minulý týden na všechny tyto otázky hledalo odpovědi 17 studentů programu DSD ze sexty a septimy během dvoudenního pobytu v jedinečném prostředí šumavské Kvildy spolu s gymnazisty z bavorského Zwieselu. Projekt „Zaniklá Šumava“ zaštítila nezisková organizace Post Bellum z.ú. – pobočka Paměť národa Jižní Čech a Ackermann-Gemeinde Regensburg. Celý projekt byl podpořen z Euroregion Šumava – jihozápadní Čechy.
Co všechno se odehrálo? První den prožili studenti zážitkový workshop na téma národnostního soužití a změn, které vyplynuly z ustanovení samostatného Československa po roce 1918.Na něj navázal kinovečer na téma odsunutých dětí, kaleidoskop výpovědí pamětníků, kteří byli v dětském věku vyhnání z Československa (převážně do Německa). Druhý den jsme se vydali po stopách zaniklých obcí v okolí pod taktovkou zkušeného bilingvního historika Mikuláše.
Jaké jsou reakce samotných studentů? „Oceňuji, že materiály byly dvojjazyčné a mohla jsem nahlédnout i do německých dobových textů. Filmový večer mi docela otevřel oči, protože jsem vůbec netušila, co se tenkrát Němcům při odsunu dělo“, kvituje svoji zkušenost sextánka Sabina. „ Na projektu se mi líbilo nadšení organizátorů a jejich hluboké odborné i jazykové znalosti“, dodává další sextánka Magda.