Kryštof Sedlecký si z letošní krajské přehlídky Středoškolských odborných činností odnesl první místo v oboru Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času. Na jeho práci i práce jeho spolužáků se můžete podívat v našem předchozím článku. Kryštofovi samozřejmě moc gratulujeme. Jelikož se letošní kolo konalo poněkud netradičním formou, dali jsme mu také prostor, aby se s námi podělil o své zkušenosti.
Aktualizace 17. 6. 2021:
S potěšením gratulujeme Kryštofovi k 5. umístění v kategorii Pedagogika, psychologie, sociologie
a problematika volného času. Vybojoval si ho mezi mezi 15 finalisty z celé země. Jeho obhajoba je k vidění níže.
Kryštof Sedlecký o SOČ 2021
Prezentovali jste někdy své myšlenky před větším množstvím kompletně cizích lidí? Já ne. Letošní krajské kolo SOČ bylo totiž provedeno jen v distanční podobě. Mimo odeslání práce bylo vždy součástí kola její prezentování a obhajoba před publikem a odbornou komisí. Na tuto část jsem se velmi těšil – viděl jsem ji jako skvělou příležitost zlepšit své řečnické schopnosti. Bohužel, přednášení před publikem bylo vypuštěno kvůli někdejší závažnosti pandemie. Pořadatelé zvolili alternativu: soutěžící se měli natočit, jak prezentují, doma. Video pak měli poslat a v reakci na ně proběhla obhajoba před komisí prostřednictvím Teams.
Abych se přiznal, video jsem točil asi na dvacetkrát. Zjistil jsem, že je pro mě velmi obtížné prezentovat jen „sám pro sebe“. Zdá se, že potřebuji někoho, kdo by mě poslouchal a na koho bych se mohl dívat, abych byl schopen ze sebe dostat kvalitnější řeč bez zadrhávání se a častého opakovaní „emm“ a „ehm“. Samozřejmě vám tím nechci tvrdit, že bych mluvil bez problémů před davem lidí, nicméně absence publika ve spojení s možností nahrávat donekonečna pro mě byla skoro smrtící.
Nakonec jsem slavnostně natočil uspokojivé video, které se (konečně) jakž takž vešlo do časového limitu. Nyní přede mnou stála další část – obhajoba.
Když jsem se připojil do místnosti, čekaly na mě dvě milé porotkyně. Když se připojil poslední soutěžící, vše začalo. I na dálku jsem byl připraven svou práci bránit zuby nehty. Nakonec však šlo spíše o zhodnocení prací, než o obhajobu v pravém slova smyslu. Na tu mou nebylo nijak zvlášť útočeno, jak jsem čekal. S čím jsem ale měl problém, byl nedostatek prostoru pro vlastní vyjádření. Bylo poměrně obtížné vydobýt si čas pro svůj pohled na věc. Soutěžící, kteří se dočkali spíše negativního zhodnocení, pak měli skutečně obtížné uhájit si své práce.
SOČka sice není nic jednoduchého, nicméně do života vám to skutečně něco dá. V mém případě to byl zejména výzkum a tvorba samotné práce. Pokud se rozhodnete účastnit se, věřte mi, že si odnesete víc než jen své myšlenky zpracované v PDF.
